Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když nám o Praze vypráví cizinec

Historik Chad Bryant nabízí dějiny města jako živého organismu skrze osudy jeho skutečných obyvatel. Foto: Ryan Lum
Historik Chad Bryant nabízí dějiny města jako živého organismu skrze osudy jeho skutečných obyvatel. Foto: Ryan Lum

Je vždy přitažlivé, když nám cizinec nastaví zrcadlo, v němž se ukáže, jací jsme my sami. Odlišné kulturní zázemí, z něhož dotyčný pochází, umožňuje, aby viděl, co nám samotným bývá skryté. Natolik to totiž považujeme za naprosto samozřejmé, ba přirozené, zatímco cizozemce to zaujme jako zvláštní. Historik Chad Bryant, který působí na North Carolina University v USA a který má k českému prostředí silné a dlouhodobé vazby, vydal v minulém roce zajímavou knihu nazvanou jednoduše Prague. A ani její podtitul „Sounáležitost v moderním městě“ zájemci příliš nenaznačí, jak originální perspektivu na naše hlavní město autor nabízí.

Lze říci, že Praha je pro předního amerického bohemistu srdcovou záležitostí. Již v roce 2007 publikoval Bryant knihu o protektorátní dějinách metropole, jež se o pět let později pod názvem Praha v černém dočkala i české mutace (Argo, 2012). Mezitím se Praha průběžně objevovala v řadě jeho dílčích vědeckých studií, aby se k hlavnímu městu České republiky znovu vrátil ve své nejnovější monografii.

Kdo je tady doma?

Češi doslova sají s mateřským mlékem mytický příběh o kněžně Libuši i s jejím proroctvím „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká“ – nad tím, že kněžna mluví o českém městě a přirozeném centru českého národa, se ani nepozastaví. Natolik je to zcela samozřejmé. Přitom to vůbec samozřejmé není.

Ještě na počátku 19. století Praha žádným centrem nebyla. Bylo to jedno z měst na periferii habsburské monarchie, jehož německý charakter byl každému zcela zřejmý. Teprve v následujícím období se české nacionalisticky orientované střední vrstvy vedené národními obrozenci vlamovaly do německého prostoru obehnaného středověkými hradbami.

A ve svém úsilí byli čeští nacionalisté brzy úspěšní. Ve druhé polovině 19. století Praha získala český charakter, Češi ovládli radnici a zdejší německá a německo-židovská komunita se ocitly v defenzivě pod tlakem nároků češství. Český charakter města od té doby již nebyl vážněji zpochybněn – snad jen s výjimkou nedlouhé doby nacistického protektorátu – to však neznamená, že by se město

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Literatura faktu

Praha

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější