Lidovectví sál už s mateřským mlékem. Umí i zpívat, hrát a tancovat. Dokáže rozpohybovat strnulou KDU‑ČSL?
Profil: Možná to zní překvapivě, ale na české politické scéně není mnoho lidí tak jednoznačně předurčených k politické kariéře, jako je nový předseda lidovců Marek Výborný. S politikou totiž vyrůstal od malička. Jeho maminka je dlouholetá lidovkyně, zastupitelka, jeho otec má za sebou dlouhou a úspěšnou politickou kariéru, ve které dosáhl do nejvyšších pater.
„Znám ho od malička, mám stejně staré dcery, jako je Marek. Naše rodiny se stýkaly velmi často. Sedávali jsme s jeho otcem u stolu a dlouhé hodiny mluvili o politice a Marek u toho sedával s námi. Měl velmi dobré otázky, bavilo ho to, žil tím. Je to homo politicus se vším všudy, je pro politiku předurčený. Jeho rodina se už dvacet let podílí na vedení Heřmanova Městce na Chrudimsku, i jeho matka tam byla, vždy za ně někdo kandiduje do zastupitelstva, zajímají se o věci kolem sebe,“ vypráví lidovecký matador, bývalý předseda strany Jan Kasal.
Výborného otec Miloslav byl významnou tváří politiky 90. let, ale i později. Poslancem České národní rady se stal už v roce 1990, ve druhé vládě Václava Klause byl ministrem obrany, později ještě ministrem bez portfeje. Měl řadu sněmovních funkcí a také funkci stranickou. V letech 2001 až 2003 byl totiž místopředsedou lidovců.
„Přemlouval jsem ho tehdy, aby kandidoval na předsedu, ale on dal přednost rodině,“ vzpomíná Kasal.
V roce 2003 se Miloslav Výborný od politiky odstřihl, byl totiž zvolen soudcem Ústavního soudu a v justici, byť na křesle soudce Nejvyššího správní soudu, je dodnes.
„U nich doma v kuchyni asi o politice mluvil dál. Ale se mnou o ní od té doby neprohodil slovo, důsledně chtěl naplnit roli nestranného soudce. Ale politikem byl výborným a stejně dobrý bude i jeho syn,“ dodává Kasal.
Marek Výborný se narodil v roce 1976 a je stejně starý jako odcházející Pavel Bělobrádek. S manželkou Markétou vychovávají tři děti: Vendelína, Michaelu a Amálku.
Po gymnáziu nastoupil na vojnu, kde sloužil na letišti v Čáslavi. Poté vystudoval teologii a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Školu neopustil ani po studiích, sedmnáct let učil na gymnáziu dějepis, základy společenských věd a latinu. A učí dodnes, byť teď už jen okrajově, vede seminář z dějepisu a vyučuje latinu. V letech 2012 až 2018 byl ředitelem pardubického gymnázia Mozartova, z pozice ale odešel, když se po posledních sněmovních volbách stal poslancem.
Členem KDU‑ČSL je od roku 2005, na vrchol se ale dosud nikdy nedral. Kandidoval sice už jednou, v roce 2006, neúspěšně do Poslanecké sněmovny, byl členem krajského a zejména obecního zastupitelstva, dával ale přednost rodině a také práci, která se s aktivní politikou neslučovala.
Přesto na sebe ale jednou, i v této roli, veřejně upozornil drobným politickým protestem v roce 2014. Po vulgárních slovech prezidenta Miloše Zemana v Hovorech z Lán
