Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Americký deník Jany Ciglerové: Proč nám přijdou Američané hluční a proč si chtějí povídat

Do neznámého místa vstoupí Američané s daleko větším sebevědomím než Češi. Navzájem si totiž dávají mnohem větší prostor na chybu. Foto: Frank McKenna, Unsplash
Do neznámého místa vstoupí Američané s daleko větším sebevědomím než Češi. Navzájem si totiž dávají mnohem větší prostor na chybu. Foto: Frank McKenna, Unsplash

Procházeli jsme parkem a cesta se najednou stočila do temného prostoru, který připomínal průchozí bunkr. Uvnitř byla tma a velký kámen, na který jsem si sedla, abych počkala na zbytek rodiny. Protože byli ještě daleko, měla jsem dost času pozorovat, jak přicházející lidé různě reagují, když najednou z plného světla vejdou do obtížně čitelného prostoru.

Po chvíli jsem byla téměř s jistotou schopná určit, kdo je a kdo není Američan. A to ještě než promluvili. Nejpatrnější to bylo u dětí.

Americké dítě vběhlo do prostoru, zastavilo se uprostřed a hlasitě popisovalo, co se mu děje. „Táto, tady je nějaká tma! Skoro jsem se lekl. Ani nevím, kudy se jde ven,“ křikne asi devítiletý kluk na otce, který jde za ním. Ten mu stejně hlasitě odpovídá, že to bude asi nějaká jeskyně.

„To je zvláštní, kde se tu na Floridě bere jeskyně,“ podivuje se muž nahlas a pozdraví mě obvyklým „Hi, jak se máte?“ Domluví se se synem, že projdou až na konec, a zasmějí se, že si mysleli, že jde o jeskyni.

Pak vběhne neamerické

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Americký deník

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější