Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hvězda ve svatozáři podzimního světla. Kdo jsem? ptá se ikona hongkongského filmu Mabel Cheung

"Nepřemýšlím o svých filmech očima trhů. Spíš si přeju, aby ten film vidělo co nejvíc lidí." Foto: Filmasia
„Nepřemýšlím o svých filmech očima trhů. Spíš si přeju, aby ten film vidělo co nejvíc lidí.“ Foto: Filmasia

Věděli jste, že kdysi žily tři sestry, které mohly být nejmocnějšími ženami Číny, kdyby to doba dovolila? Lásce neporučíš, šplhá přes chudobu i opium. Mabel Cheung o tom ví své – jako jedna z největších hongkongských režisérek byla přímo u toho. Teď je hlavním hostem festivalu Filmasia.

Být slavnou filmovou režisérkou? Tak na to Mabel Cheung Yuen-ting opravdu nepomýšlela. Ani když se jako malá holčička tísnila na jedné posteli s rodiči a čtyřmi sourozenci (bohatí vážně nebyli) a po večerech se sousedy a s očima navrch hlavy poslouchala strašidelné příběhy, které vyprávělo společné rádio na chodbě. A už vůbec ne, když jí ani ne v patnácti zemřel tatínek a ona musela přiložit ruku k dílu, aby rodina měla co jíst.

Filmoví režiséři, to byli vladaři v kloboucích a s doutníkem sevřeným mezi rty. Ti, kolem kterých se poslušně kmitalo, k nimž jedni s úctou vzhlíželi a jiní (včetně Mabeliny maminky) na ně hleděli tak trochu spatra jako na bohémy a podivíny. A hlavně: prakticky do jednoho to byli samí muži.

A tak Mabel do přihlášky na Hongkongskou univerzitu vyplnila „anglická literatura“ a „psychologie“. Chtěla být novinářkou a věřila, že obojí pomůže – angličtina k lépe psaným článkům, protože Hongkong tehdy byl a ještě nějakou dobu měl být britský, a psychologie k tomu, aby poznala, jestli ji ti, o kterých jednou bude psát, nevodí za nos.

Že to byla naivní představa, pochopila brzy, už za studií. A každý krok, který od té doby udělala, ji vedl blíž a blíž k tomu, kým je dnes. Všechny ty dny, které strávila jako postgraduální stipendistka a asistentka produkce v britské BBC. Všechny ty noci, které už jako studentka filmu na Newyorské univerzitě prochodila ulicemi, protože měla věčně hluboko do kapsy a na metro zkrátka nezbývaly peníze.

Osmdesátky jsou dávno pryč. Teď jsme ve dvacátých letech nového století a Mabel Cheung je v Praze jako hlavní host letošního ročníku festivalu asijského filmu Filmasia. Hongkongu se dřív přezdívalo „Hollywood Východu“ a ona dnes patří k těm největším jménům, která z něj kdy vzešla.

A přece je to pořád tatáž Mabel, která kdysi byla večer radši o hladu, aby si mohla koupit lístek na Formanova Amadea. Tatáž Mabel, která

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Film

Hongkong

Rozhovory

Kultura, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější