Putin prohrává proti Ukrajině, proti Západu i doma
Komentář Edwarda Lucase: Navzdory předpovědím škarohlídů se vojenská a jiná podpora Ukrajiny neukázala ani jako marná, ani jako šíleně riskantní, ani jako neúměrně nákladná. Je zjevné, že jsme měli udělat mnohem více a mnohem dříve.
Osvobození Chersonu ukrajinskými silami přišlo o šest týdnů dříve. Západní zpravodajské služby v září odhadovaly, že Rusové budou z jediného hlavního města provincie, které obsadili, vytlačeni až o Vánocích. Ruští generálové nutně potřebují pauzu, aby mohli přeskupit a doplnit své pochroumané a demoralizované síly a sehnat boty, výstroj a instruktory pro čerstvě mobilizované zálohy. Ukrajinští velitelé ale nemají chuť se zastavit. Možností je mnoho. „Pozemní most“ na Krym podél severního pobřeží Azovského moře je nyní v dosahu ukrajinského dělostřelectva. Totéž platí i o samotném poloostrově. Putinova velká trofej teď vypadá jako rukojmí. Obrana jeho infrastruktury, zásobovacích tras a tamních námořních a vojenských základen bude dlouhodobý problém.
Toto vítězství mění pravidla hry na jiném bitevním poli: na Západě se odehrává souboj mezi solidaritou, bázlivostí a únavou. Výsledek je jasný. Navzdory předpovědím škarohlídů se vojenská a jiná podpora Ukrajiny neukázala ani jako marná, ani jako šíleně riskantní, ani jako neúměrně nákladná.
Je zjevné, že jsme měli udělat mnohem více a mnohem dříve. Je zarážející, že toho na Západě nikdo nelituje, ba dokonce se nad tím ani nezamýšlí. Cenou za váhavost jsou desítky tisíc mrtvých, mnohonásobně větší počet zmrzačených a miliony zničených životů. Účet za fyzickou zkázu se již blíží bilionu dolarů, nemluvě o nákladech na promarněné příležitosti řešit změnu klimatu, hladomor a přírodní katastrofy v jiných oblastech. Na prozření ohledně těchto selhání si asi ještě nějakou dobu počkáme. Ale přinejmenším se vyloženě nabízí poučení, že teď je třeba