Latinskou Ameriku pohltila levice – nová i revolucionářská. Proč se odpůrci obávají, že ji stáhne do propasti
Léta covidové pandemie a následná inflace přivedla více Latinos do náruče levice, v některých případech k marxistickým vůdcům. Socialisté dnes vládnou i v Kolumbii, tradiční pravicové baště. A voliči čerstvě rozhodli i o změně vlády v největší jihoamerické zemi Brazílii, kde pravicového prezidenta Bolsonara od Nového roku vystřídá levicový exprezident Lula.
Každý večer létaly vzduchem ve čtvrtích kousek od slavné pláže Copacabana nadávky jako fašista, sektář, elitář, komunista, lůza a parazit. Pod kamennými zraky obří sochy Ježíše Krista s rozpaženými pažemi, který se nad městem Rio de Janeiro vypíná na kopci Corcovado ve výšce 710 metrů nad mořem, si takto spílali příznivci pravicového prezidenta Jaira Bolsonara a jeho rivala, levicového vůdce Luize Inácia Luly da Silvy.
Nedávné brazilské prezidentské volby se vyznačovaly otevřenou pouliční nenávistí, strachem a agresivitou. Většina Brazilců se shodla na tom, že země nikdy nic takového nezažila. Stejně jako současnou polarizaci. Volební výsledky pak rozervanost brazilské společnosti jen potvrdily. Levicový vůdce Lula vyhrál o pouhých 1,8 procentního bodu, a to v zemi o rozloze 8,5 milionů kilometrů čtverečních, kde žije 210 milionů obyvatel ve čtyřech časových pásmech.
Výsledky prezidentských voleb v Brazílii, 2. kolo 30. října
| Luiz Inácio Lula da Silva | Strana pracujících | 60 345 999 hlasů | 50,90 % hlasů |
| Jair Bolsonaro | Liberální strana | 58 206 354 hlasů | 49,10 % hlasů |
Bolsonaristé se obávají, že Lula posune zemi směrem ke zkrachovalé Venezuele Nicoláse Madura. Argumentují tím, že sociální programy, které chce Lula oprášit z let 2003 až 2010, kdy zemi vládl naposledy, Brazílie finančně neutáhne. Vzpamatovává se totiž z dvouleté pandemie covidu-19 a zažívá vysokou inflaci kvůli válce na Ukrajině.
Levice přesto vyhrála a Lula se přiřadil k celé plejádě levicových lídrů, kteří jsou nyní v Latinské Americe
