Nesmíme pomáhat Rusku. Ale nemůžeme ani kazit byznys exportérům, říká český šéf slovenských celníků
Slovensko pouští ze země do Ruska zboží, které lze používat v armádě a při agresi proti Ukrajině. Šéf slovenských celníků Jiří Žežulka upozorňuje, že Slovensko zákony neporušuje a sankce tím nikdo neobešel. Nicméně připouští, že kdyby země měla zákon po vzoru Česka, některé vybavení by do Ruska neodešlo. Žežulka chce zjistit, zda Slovensko nemá špatně nastavené systémy na posuzování zboží využitelného ve vojenství, neboť Slovensko minulý rok posuzovalo pouze jednotky dodávek takového zboží, kdežto v Česku jsou to vyšší stovky. „Chceme zjistit, co je v Česku jinak, zda máte lépe vychované podnikatele, zda licenční orgán má větší váhu než tady a tak dále,“ říká Žežulka. Na podezřelé vývozy upozornil český a slovenský Deník N před týdnem.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak je možné, že Česko vykazuje zásadně odlišná čísla ve vývozech zboží využitelného ve vojenství než Slovensko?
- Proč Slovensko minulý rok vyvezlo oficiálně jen čtyři dodávky takového zboží, když Česku přezkoumávalo více jak pět stovek takových vývozů ze svého území?
- Kdo podle Žežulky pochybil?
- Jaké vybavení by do Ruska neodešlo, kdyby země měla podobný zákon jako Česká republika?
Jak dopadla analýza, kterou jste dělali ohledně vývozů zboží, jež končilo v Rusku a je někdy používané ve zbraních proti Ukrajině?
Z našeho pohledu se nejedná o výrobky dvojího užití (použitelné jak pro civilní, tak vojenské účely, pozn. red.), o vojenský materiál. V každém konkrétním případě jsme provedli analýzu toho, jak probíhalo celní řízení a zda vyskočila, nebo nevyskočila riziková upozornění a jak následně postupoval jednotlivý celník. Došli jsme k závěru, že k pochybením nedošlo.
Motory, elektronické obvody, linka na pneumatiky… Nic z toho nebylo pochybení celní správy? Zmíněnou linku vyvezla firma přes Slovensko na začátku války a může vyrábět i nadrozměrné pneumatiky pro těžkou vojenskou techniku. Například na mobilní protitankové raketové systémy.
Nebylo. Co se týče linky na výrobu kordů do pneumatik, v průběhu celního řízení bylo ověřeno, že se na ni sankce EU nevztahovaly, protože kontrakt na její dodávku byl uzavřen v roce 2015 a sankce EU nepůsobí zpětně. Platí výjimka z nařízení EU. To znamená, že byznys byl domluvený před začátkem ruské invaze na Ukrajinu a my ho museli nechat dojít. Nebylo to ani zboží dvojího užití.
Není ale tohle problém? Začala válka a Slovensko nechá doběhnout tyto kritické vývozy do Ruska, protože byly schválené před válkou…
Já tomu vašemu morálnímu pohledu rozumím, ale já můžu postupovat jenom tak, jak mi umožňuje zákon. Nechci to zlehčovat, ale musíme brát v potaz i legitimní byznysová očekávání. Jde o druh kontraktu, který je předfinancovaný, schválený, najednou vypukne válečný konflikt a my bychom ten kontrakt zastavili.
Já chápu, že na jednu stranu nesmíme technologicky pomáhat Rusku. Na druhou stranu nemůžeme kazit byznys exportérům, když šlo o dlouhodobě připravovaný kontrakt. Těžko říct, kde je hranice, a já jako státní úředník to
