Vláda se nechce vzdát policistů, rychlejšího růstu důchodů ano
Národní ekonomická rada vlády (NERV) před pár dny představila skoro třicet nápadů na to, jak ozdravit zadluženou státní kasu. Ministerstva některé návrhy zásadně odmítají, jiné už ale mají rozpracované.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Opět zvyšte daň z příjmu, zpomalte růst důchodů nebo privatizujte státní podniky, radí vládě její ekonomičtí poradci. Cílem je snížit vysoký strukturální deficit (očištěný o vliv hospodářského cyklu), který dosahuje zhruba 200 miliard korun ročně. S nápady NERV se teď ministerstva postupně seznamují. Už nyní se ale ukazuje, jaké návrhy se dále rozpracují, a které naopak nejspíš skončí v koši.
Zřejmě jen malou naději má návrat daně z příjmů na podobnou úroveň, na jaké byla před rokem 2021. Takové zvýšení daně by podle vládních poradců zvýšilo státní příjmy asi o 120 miliard korun ročně. Zvláště ODS, která předešlé snížení daně také prosadila, ale takový krok odmítá. K občanským demokratům se teď navíc z vládních stran přidávají také Piráti. Ti poukazují na to, že vyšší daňová zátěž by lidem v ekonomické krizi dále přitížila.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hodlá strukturální schodek veřejných financí do roku 2024 snížit zhruba o jedno procento HDP, což odpovídá zhruba 70 miliardám korun. Už z toho je patrné, že se 120miliardovým výnosem z vyšší daně z příjmů nepočítá. Stanjura už to ostatně několikrát odmítl.
V čem má tedy jeho úsporný plán spočívat? „Je nabíledni, kde budeme debaty vést. Půjde o parametrické změny penzí, povedeme debaty o typech podpor. Půjdeme od velkých položek a přineseme také široký návrh na zrušení daňových výjimek,“ vyjmenoval ministr při středečním setkání s novináři.
S těmito změnami již citovaný dokument NERV také počítá. Vládní poradci v něm například hovoří o pomalejším růstu penzí, což by mohlo podle odhadu redakce státní kase ušetřit okolo deseti miliard korun. Návrh na zrušení takzvaného výchovného – tedy kompenzace nižších důchodů u lidí primárně pečujících o dítě – by ušetřilo dalších
