Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Směna, Zahrada a Zpíváš, jako bys plakala. Dokážou hrdinové a hrdinky nových českých románů žít autenticky?

Zuzana Kultánová. Foto: Barbora Maršíček
Zuzana Kultánová. Foto: Barbora Maršíček

Letošní podzim je – alespoň co se nových vydavatelských počinů na české literární scéně týče – ve znamení převahy ženských jmen. V září vyšel druhý román Zuzany Kultánové, svou prozaickou prvotinou debutovala Anna Beata Háblová a s očekávanou novinkou přišla také autorka románů Chirurg a Vrány Petra Dvořáková. A ač jsou to tituly na první pohled velmi odlišné, v některých ohledech si jejich texty, s postavami hledajícími své hranice, vlastní autenticitu i místo v současném světě, tiše přikyvují.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Zuzana Kultánová vstoupila do české literatury historickou novelou Augustin Zimmermann (Kniha Zlín, 2016), za kterou získala Cenu Jiřího Ortena. V ní rekonstruovala skutečný příběh muže v kulisách rychle se měnícího světa druhé poloviny 19. století.

Její hrdina se několikrát neúspěšně pokouší dostat sebe i svou rodinu z existenční krize, jíž je sám do velké míry příčinou. Kultánová v novele líčila stinné stránky té doby i Zimmermanovy povahy, ponurou atmosféru, bídu a především až naturalisticky nevyhnutelnou bezvýchodnost celé situace.

Po šestileté odmlce vychází její druhá próza Zpíváš, jako bys plakala (Paseka, 2022) a i v tomto příběhu zaznívá určitá bezvýchodnost, i když s o poznání subtilnějšími rysy.

Zpíváš, jako bys plakala Zuzany Kultánové

S hlavní hrdinkou Andreou Rakovou se setkáváme na terase jejího bytu uprostřed noci. V momentě, kdy čtenáře skrze konkrétní vzpomínku vtahuje nejen do svého dětství, ale současně i do ne až tak vzdálené minulosti, jejíž součástí byl – kromě jejího manžela a malého syna, kteří poklidně spí ve vedlejším pokoji – ještě další muž.

Andrea si v době, kdy byla studentkou, začala s výrazně starším Richardem. Její vztah k němu je ovšem poněkud ambivalentní – část jeho osobnosti jí imponuje, něčím ji přitahuje a zároveň je jí odporný:

Celé to naše pachtění mi občas připadalo příjemně nestoudné. Jenže podivuhodné na tom bylo, že jen v případě, když jsem byla daleko od tebe. V představách jsi mě vzrušoval, masturbovala jsem nad

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější