Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Brilantní šachový mozek, který dělal vše tak, jako by se vrhal do plamenů. Nejdříve za komunismus, pak proti němu

Luděk Pachman (1924–2003). Foto: ČTK
Luděk Pachman (1924–2003). Foto: ČTK

Seriál Česká inteligence 20. století: Pozdější šachový génius pocházel z těch nejobyčejnějších poměrů; jeho otec byl textilní dělník a matka zemřela, když bylo synovi pět let. Pokud později působil dojmem dospělého dítěte, člověka, který má emocí na rozdávání, občas je nekontroluje a je ve své bezelstnosti až naivní, mohlo to být dáno tím, že dodatečně u cizích dospělých lidí hledal lásku, které jako kluk určitě neměl dost.

Zatímco v životě Luděk Pachman (1924–2003) nikdy neuvažoval na několik tahů dopředu a asi to ani neuměl, na šachovnici to bylo naopak. Šach hrál od dětství, s čím dál větší lehkostí a bravurou, první turnaj vyhrál v sedmnácti letech. Když se o dva roky později seznámil a také na šachovnici se utkal s Alexandrem Aljechinem, ruským velmistrem, který opustil vlast po nástupu bolševiků, bylo o jeho budoucnosti rozhodnuto: stane se mistrem světa v šachu nebo něčím podobným.

Později občas zapochyboval, zda zvolil správně a nezasvětil život dětinsky nemužné a hravé činnosti. Jeho život však úvahy předbíhal. Pachman hrál jako o závod, a když brzy zjistil, že se stejnou lehkostí dokáže o šachu i psát, oddal se mu celou jednou polovinou svého širokého srdce.

Ta druhá patřila

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější