Veterinář, řezník a lidovecký spasitel se loučí. Předsedou byl déle než Josef Lux
O svém odchodu z čela KDU‑ČSL mluvil Pavel Bělobrádek už mnohokrát. Byl připravený odejít v roce 2013, kdyby se strana nevrátila do Sněmovny, nebo o rok později, kdy tam pro změnu byla. Odchází až teď, aby se mohl věnovat rodině.
„Jsme zpět a já mám splněno,“ říkal v létě 2014 Pavel Bělobrádek jako šéf vládní strany a vicepremiér pro vědu a výzkum. Když novináři z Hospodářských novin tehdy namítli, zda by jako předseda neměl mít dlouhodobější vize a cíle, odpověděl: „Já jsem v jiné situaci, s ničím nepočítám, můžu být kvůli své nemoci za půl roku na vozíku.“
Politik trpící roztroušenou sklerózou, nevyléčitelnou chorobou nervového systému, v čele strany zůstal, stranické volby vyhrál celkem čtyřikrát a stal se nejdéle sloužícím předsedou v novodobé historii strany.
Odchází až teď, aby se konečně mohl věnovat své ženě a třem dětem a aby uvolnil místo někomu, kdo straně vdechne nový impuls. Odchází jako lidovecký zachránce.
„Pro mě je Pavel Bělobrádek jedna ze tří největších postav staleté historie naší strany. On, Jan Šrámek a Josef Lux. Dokázal dvě zásadní věci – sjednotil naši tehdy velmi rozštěpenou stranu, a navíc je jediný po roce 1989, kdo dokázal vrátit do Sněmovny stranu, která k ní vypadla. Není to ale žádný nekritický obdiv, i on dělal některé věci špatně a sám to ví, jistě o nich bude řeč na sjezdu,“ říká Marek Výborný, jeden ze tří kandidátů na křeslo šéfa lidovců.
Další kandidát, jihočeský lidovec Jan Bartošek dodává: „Znám Pavla Bělobrádka strašně dlouho, mám ho rád jako člověka i chlapa. Volil jsem ho už tenkrát na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou, protože jsem vážně věřil, že straně dokáže pomoc. Cítil jsem z něj to charisma.“
A doplňuje je poslední adept do vedení