Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

U windfall tax nás kritizovali, že jsme vyměkli, ale zpátečku vzaly všechny strany, říká Bartoš

"Jsme progresivní strana lidí, kteří více reagují na realitu 21. století než na tu neustále odkazovanou tradici," říká Ivan Bartoš. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Jsme progresivní strana lidí, kteří více reagují na realitu 21. století než na tu neustále odkazovanou tradici,“ říká Ivan Bartoš. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) je podle svých slov „zásadním odpůrcem klikaček“, přesto jeho resort dvě miliardové „klikačky“ pro školy znovu vypíše. „Je poměrně velký tlak, abychom programy startovali co nejdříve, protože obce a regiony potřebují peníze na projekty. Je krize,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník N. Popisuje ale například i svou představu nové vlády nad Prahou, kde ani po šesti týdnech od voleb není jasné, kdo bude ve vedení města.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Proč ministerstvo znovu spustí „klikačku“ na dotace pro školy, když ta předchozí pro nápor spadla?
  • Jak probíhala vládní jednání ohledně windfall tax?
  • Jakou koalici by si přál na pražském magistrátu?
  • Jaké návrhy Národní ekonomické rady vlády Piráti podporují?

Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo pro školy dvě dotační výzvy v hodnotě 3,2 miliardy korun, jednalo se o klasickou „klikačku“. Po spuštění byl o výzvy takový zájem, že celý systém spadl. Vy sám jste přitom kritizoval proslulou miliardovou „klikačku“ na vybavení nemocnic, kterou vypsala vláda Andreje Babiše. Tehdy jste řekl, že zásadními hodnoticími kritérii by měly být potřebnost v regionu a kvalita projektů. Proč jste to neprosadil u výzvy vypsané vaším ministerstvem?

Jsem zásadním odpůrcem „klikaček“. Když jsme se dostali na ministerstvo, snažili jsme se dva roky dojednávané programy pro IROP (Integrovaný regionální operační program, pozn. red.) 2021 až 2027 zrevidovat, abychom zabránili převisu, tedy většímu počtu žádostí než peněz, které ve výzvě jsou.

Ministerstvo pro místní rozvoj je největším investorem v oblasti školské infrastruktury. Ministerstvo školství má také program na výstavbu škol, i ministerstvo financí, tam ale není moc peněz. Jsme tedy jediné ministerstvo, které peníze na rekonstrukce a nástavby dává. Proto je o to takový zájem.

Snažili jste se parametry nějak upravit?

Nejsme věcným gestorem, neříkáme, jak to má být nastavené. Požádali jsme i ministerstvo školství, zda by mohlo dát nějaká upřesňující kritéria, takzvané mapy, aby bylo vidět, kde je větší potřeba investic. To se ale nestalo, takže do balíku škol, což je několik výzev, přišly veškeré požadavky z regionů.

Snažil jsem se nějak upravit administrativní parametry, abychom snížili očekávaný přetlak. Některé se nám podařilo prosadit, třeba jeden projekt na jednu školu, ale když jsme chtěli do parametrů sáhnout více, tak se z území (regionů, pozn. red.) ozvala poměrně velká nevole.

To byly parametry typu, že jste v rámci výzev snížili peníze na jeden projekt a zároveň tam byla vyšší spoluúčast?

Spíše jsme snižovali hladiny (podpory, pozn. red.), aby to nedopadlo tak, jak to nakonec dopadlo – jeden dotační titul a desetkrát víc žádostí, než je jeho kapacita. Věděli jsme, že to hrozí.

S tím souhlasilo i ministerstvo školství, nakonec jste to ale neudělali.

Setkali jsme se několikrát se zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Asociace krajů a dohodli jsme se na parametrech. Tudíž nechápu, proč pan (hejtman Libereckého kraje Martin, pozn. red.) Půta proti tomu teď vystupuje. Na setkání explicitně zaznělo, že s převisem počítají, časové hledisko jim vyhovuje a že nemáme zavádět další limitující nebo hodnoticí kritéria. S tímto vědomím jsme výzvu spustili. Protože nepřišla žádná předprioritizace potřebných škol z regionů, tak byl tentokrát převis až desetinásobný.

Načež to spadlo.

To je bohužel druhá věc. Počet žadatelů na systém má vliv. Myslím, že zrovna ten den jsme podepisovali smlouvu na navýšení hardware. Jenže na systému dotací běží i desítky projektů jiných ministerstev. V jednu chvíli tam bylo snad 1500 uživatelů, běžely tam totiž souběžně jiné programy a monitoringy. Už jsme v pořádku odbavili tisíce projektů, ale v případě těchto dvou výzev jsme dvakrát museli navyšovat kapacitu. Systém pak večer běžel, ale nemohli bychom garantovat, že zaznamenal všechny, kdo se tam přihlásili a podali žádost.

Byla tam technická chyba, jednáme i s dodavateli, aby se to už nikdy neopakovalo. Je poměrně velký tlak, abychom programy startovali co nejdříve, protože obce a regiony potřebují peníze na projekty. Je krize. Proto jsme se rozhodli, že výzvy rozdělíme do dvou dnů a spustíme to znovu.

Stále to ale bude „klikačka“, v níž bude záležet na čase podání.

Je to jeden z mála dotačních titulů, který jde na školskou infrastrukturu, proto se všechny obce v rekonstrukcích upínají na tento titul. Je to skoro hra s nadějí. Situaci řešíme pomocí dalších výzev pro školy, pro které je připraveno pět miliard.

„Aby Praha měla demokratické vedení“

Ještě šest týdnů po volbách není na pražském magistrátu dojednaná koalice a situace zatím vypadá patově. Koalice Spolu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) a STAN volají po magistrátu na vládním půdorysu. Pražští Piráti se spojili do Aliance pro stabilitu s Prahou sobě. Řešíte to na celostátní úrovni?

Mám možnost bavit se se Zdeňkem Hřibem na týdenní bázi a myslím, že v jednání postupujeme

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější