Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kočičí oko konečně česky aneb Margaret Atwoodové není nikdy dost

Margaret Atwoodová při křtu svého nového románu Testamenty 10. září 2019. Foto: Dylan Martinez, Reuters
Margaret Atwoodová při křtu svého nového románu Testamenty 10. září 2019. Foto: Dylan Martinez, Reuters

Román Kočičí oko Margaret Atwoodové dokazuje, že je nemožné vstoupit podruhé do téže řeky. Ale také sílu nutkání to přesto neustále zkoušet. Česky vychází román nominovaný na Bookerovu cenu po více než třiceti letech od svého vzniku.

Knihy Margaret Atwoodové vycházejí v českých překladech od sklonku osmdesátých let. Přesto u nás tato podivuhodná autorka nikdy nezapustila hlubší kořeny a v mapování jejího beletristického (o poezii či esejích ani nemluvě) díla stále zejí velké mezery.

Zájem českých nakladatelů opět probudila až v roce 2017 seriálová adaptace slavného dystopického románu z osmdesátých let Příběh služebnice, která tehdy podobně jako první celovečerní film Jordana Peela Uteč podprahově pracovala i s obavami ze směřování trumpovské Ameriky.

Od té doby vyšlo nejen volné pokračování Příběhu služebnice, tedy román Svědectví (v němž s nadsázkou řečeno ukázala tehdy osmdesátiletá Atwoodová o několik generací mladším tvůrcům seriálu, kteří byli od druhé série viditelně ve směrování příběhu bezradní, jak se to má dělat), ale především pocta Shakespearově hře Bouře v podobě knihy Kus temnoty, obsáhlý historický román Alias Grace a letos pak konečně i Kočičí oko, za nějž se autorka dočkala na konci osmdesátých let nominace na Bookerovu cenu.

Postavit se vzpomínkám

Malířka Elaine přilétá do Toronta, kde se má účastnit vernisáže retrospektivní výstavy své tvorby. Při té příležitosti se musí hodně strojeně usmívat nad skleničkami „jen malounko nekvalitního“ vína (byť nakonec překvapivě lepšího, než

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější