Smrt „krásného Moldavana“ před čtyřiceti lety předznamenala konec sovětského impéria
Seriál Přepište dějiny: Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv, který se u moci udržel dlouhých 18 let. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem neplánovaného pádu rakve do hrobu. Nadějným, protože v tom leckdo chtěl vidět vzkaz: Brzy to půjde „do kytek“ celé. Jenže pád komunismu nezpůsobila ani tak Brežněvova smrt, jako spíš jeho činy především na přelomu 70. a 80. let. A dojezd jeho režimu přece jen ještě nějaký ten rok trval.
V české historické paměti máme Brežněva silně spojeného s invazí v srpnu 1968, ale to byl na vrcholu moci v Kremlu teprve čtyři roky. A i když se nám to tak nemusí nutně zdát, neseděl ještě v sedle docela stabilně. Nebyl to tou dobou diktátor celého východního bloku typu Stalina ani určovatel směru, otvírač oken k Západu a buldozer jako Chruščov. Věděl, jak snadné bylo právě jeho předchůdce sesadit a kdo reálně v sovětském politbyru čemu a komu vládne. A patrně si nehodlal dlouhodobě úspěšnou stranickou kariéru, kterou sotva přivedl na vrchol, nějak nerozvážně kazit.
V kontextu současné války na Ukrajině se před časem na dezinformačních serverech objevila „úvaha“, že invazi v roce 1968 vlastně provedlo sovětské politbyro složené převážně z etnických Ukrajinců, a ne Rusů jako takových. Kromě toho, že je to nesmysl (oni sami se identifikovali spíše s internacionalismem než s nacionalismem), je zrovna u Brežněva národnost často přepisována. Narodil se sice u Dnipra na dnešní Ukrajině, ale jeho
