Vyvraždil Olymp, teď zápasí s otcovskými povinnostmi. Herní série God of War vyrostla spolu s hráči
9. listopadu vychází akční hra God of War Ragnarök. Její předchůdce z roku 2018 je podle mnohých nejlepší hrou vůbec, přičemž značka jako taková je klíčová pro nejednu generaci konzolí PlayStation. Zaujala hratelností, audiovizuálním zpracováním i příběhem a přístupem ke starověkým mytologiím.
Když se na jaře 2011 poprvé v kinech objevil marvelovský Thor, bylo to jen rok po vydání třetího dílu herní série God of War. Ten je naopak chronologickým závěrem antické kapitoly příběhu někdejšího spartského válečníka jménem Kratos.
A zatímco Thor zastal roli předskokana Avengers a stojí na straně superhrdinů, jejichž mytologii propojuje s tou severskou, Kratos bohy pohrdá a z antihrdinské pozice se jim mstí za smrt manželky a dcery.
David Jaffe, pod jehož vedením v roce 2005 vznikl v Santa Monica Studio (dnes jednom z PlayStation Studios) první díl, našel pro God of War inspiraci mimo jiné v klasice Souboj Titánů ze začátku 80. let. S řeckou mytologií ale pracoval po svém.
Bohové jsou monstra
Bohové, jak je zná Kratos, nejsou žádné ušlechtilé bytosti z obláčků, nýbrž monstra. Hack-and-slash hra pro PlayStation 2, po vzoru japonské série Onimusha postavená na hektických soubojích nablízko, tedy vypráví o Kratově výpravě za Pandořinou skříňkou, díky které
