Kúty: migranti zkoušejí přejít do České republiky směr Německo, jsou vráceni, přespí v táboře a zkusí to znovu

„Káva,“ řekne mladík a servírce v nádražním baru v Kútech ukáže čtyři prsty. Objednává čtyři kávy pro sebe a kamarády, kteří na cestě do Německa uvízli na slovensko-české hranici. Komunikace mezi dvěma různými kulturami probíhá klidně i bez znalosti jazyků.

Přejít přes Českou republiku na cestě do Německa je pro migranty z týdne na týden obtížnější. Legálně se tam dostat nemohou a hranice mezi jednotlivými zeměmi EU a také prostor uvnitř nich policie stále důsledněji kontroluje. Příjemné podzimní počasí posledních týdnů končí. Život na cestě bude ve studených podzimních lijácích stále obtížnější. Jsou ale lidé, kteří potřebují pomoc.

Po týdnech improvizování, kdy uprchlíkům pomáhali jen místní obyvatelé a samosprávy na slovenské straně hranice, začal jednat i slovenský stát a ve středu kousek od nádraží v Kútech na parkovišti mezi auty postavil deset vojenských stanů pro ty, kteří se nemohou dostat přes hranici dále, ale na Slovensku zůstat nechtějí.

Přečtěte si také

Zamaskoval se za Afghánce a přišel do Evropy: „Co bych dělal, kdyby se loď potopila? Plaval.“

Karim: Chci dál studovat, ne bojovat

Ve stanovém městečku je i Karim ze syrského Aleppa. Je jedním z mála, kdo se domluví anglicky. Posadil se ke slovenským zdravotníkům, aby ostatním uprchlíkům pomohl vysvětlit, jaké mají zdravotní potíže.

Najde si čas i na to, aby převyprávěl svůj příběh.

V Sýrii zanechal nejbližší rodinu – s matkou i sestrou jsou v kontaktu, jeho otec je už několik měsíců ve vězení. Proč? „Nevím, takový je syrský systém,“ odvětí Karim, který má vysokou školu a diplom z anglické literatury. Ze Sýrie utíká, aby nemusel narukovat do armády a neskončil ve válce. Říká, že nyní berou muže do armády až na deset let.

Karim chce dále studovat a i on míří do Německa. Chce změnit obor a namísto anglické literatury začít studovat medicínu.

Na Slovensku je čtyři dny a přístup místních i policie považuje za nejlepší, s jakým se na své cestě Evropou setkal. Otevřeně říká, že z Kútů a Slovenska se pokusí odjet už v noci na dnešek – jak přesně, to neprozradí, řekne jen tolik, že vlakem to nepůjde, protože jsou v nich kontroly.

Nejhorší zkušenost s policií měl prý v Řecku. Říká, že je tam policisté zbili, vzali jim oblečení a hodili ho do řeky. „V té řece zemřela moje sestřenice,“ říká Karim.

Vlast opustil před více než čtyřmi měsíci. Překročit hranice Evropské unie se pokusil několikrát, ale párkrát to nevyšlo a skončil na několik dní v Turecku.

Na Slovensko se dostal přes Makedonii, Srbsko a Maďarsko. Podařilo se mu už překročit i slovensko-českou hranici, ale čeští policisté ho chytili a vrátili na Slovensko. „Byli milí, vzali nám otisky prstů a vrátili nás zpátky,“ popisuje české policisty.

Přečtěte si také

Zima bude velkým testem, jak zvládáme integraci ukrajinských uprchlíků, říká poradce evropského komisaře

Utečence zachycují čeští policisté už týdny ve vnitrozemí poté, co výrazně posílili hlídky a kontroly za zelenou hranicí se Slovenskem a od 28. září kontrolují už i auta na všech hraničních přechodech se Slovenskem. Dočasné kontroly na hranicích česká vláda prodloužila zatím do 12. listopadu.

Země mezi Maďarskem a Českou republikou

„Nasaďte si hned respirátor,“ radí nám při vstupu do stanového tábora v Kútech slovenský policista a podává novinářské návštěvě zabalené respirátory. Je krátce po desáté dopoledne a muži na dřevěných lavicích rozložených uprostřed stanů dojídají snídani – chléb, konzervy sardinek a čaj.

Včera ráno bylo v okolí nádraží Kúty přibližně 90 migrantů. Celkově na území Slovenska od 29. září, kdy Česká republika začala s hraničními kontrolami, do 3. listopadu zachytili slovenští policisté 3114 nelegálních migrantů a 51 převaděčů.

Přečtěte si také

Migrace je neustálá výzva. Nikdy si nemůžete říct, že už máte hotovo, říká ředitel Mezinárodní organizace pro migraci

Stany v Kútech jsou od parkoviště odděleny policejními páskami, volný pohyb ale migrantům nikdo neomezuje. Po zadržení každý z nich projde základním administrativním procesem: slovenská policie se je pokusí legitimovat, odebere jim otisky prstů a nakonec je vybaví dokumentem, který jim umožňuje pohyb na Slovensku.

„Syřané a Afghánci dostávají takzvaný tolerovaný pobyt – vstoupili na naše území nelegálně, zachytili je policisté. Nemají víza a povolení ke vstupu do země, ale mají právo požádat o azyl a stát má zase právo je poslat do země, odkud pocházejí. To však v tomto případě nejde, protože jde o země, kde probíhá vojenský konflikt,“ vysvětluje externí poradce slovenského ministerstva vnitra Branislav Tichý.

Slovensko by tyto lidi mohlo poslat zpět do země, odkud na jeho území přijeli – readmisní dohoda s Maďarskem se ale neuplatňuje. „Nemáme je kam poslat,“ říká Tichý.

Naopak Česká republika podle tvrzení ministra vnitra Romana Mikulce readmisní dohodu ve vztahu ke Slovensku využívá „až příliš aktivně“ a vrací na Slovensko nelegální migranty prý v rozporu se vzájemnými dohodami. „Vozí zadržené migranty autobusy k našim hranicím a posílají je k nám,“ popisoval minulý týden.

Přečtěte si také

„Závažná hrozba pro bezpečnost.“ Jak vláda zdůvodňuje kontroly na hranicích se Slovenskem?

Slovenský policejní prezident Štefan Hamran doplnil, že čeští policisté přivezou migranty na hranici a pošlou je pěšky po cestě na slovenské území, přičemž slovenským policistům jen krátce předtím oznámí, aby si je převzali.

„Nemůžeme fungovat takovým způsobem, když readmisní dohoda není dodržována,“ řekl ministr Mikulec po středečním jednání slovenské vlády.

Na Slovensko podle něj přichází momentálně více migrantů z Moravy než z Maďarska. A to do velké míry vysvětluje, proč je nyní tak mnoho migrantů v Kútech.

Zápaly plic i svrab

Utečence kromě nejasné budoucnosti trápí po týdnech a měsících na cestě i zdravotní problémy – pomoc jim poskytují zdravotníci z Institutu misijní práce a tropického zdravotnictví.

„Přibývají zápaly plic, dnes nám přibyl i svrab,“ říká profesor Vladimír Krčméry z Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, který migranty ošetřuje. Zdravotníci chodí za migranty na dvě hodiny denně. Testují je i na covid – ve čtvrtek nikdo v táboře pozitivní test neměl.

Zdravotníci ošetřují i starší zranění z cesty. Někteří muži si nesou následky po bitvách, které podle nich utržili na cestě od policistů – ne však na Slovensku. Do nemocnice musel být převezen muž, který si během útěku potrhal šlachy na hraničním ostnatém drátě.

Osazenstvo stanového tábora se mění rychle, všímá si Krčméry. „Z těch, co tu byli včera, je tady dneska jen asi 20 lidí. Ostatní se opět pokusili přejít přes hranice. Vrátí se zase zítra,“ předpokládá.

Migrantům „zaseknutým“ v Kútech pomáhá i místní fara, která jim denně nosí teplou večeři a snídani.

Předpověď počasí na nejbližší dny už slibuje chladnější počasí a déšť, což může do stanového tábora přivést více lidí. V zelených stanech jsou přenosné dřevěné postele s dekami a spacáky. „V Kútech je připraven ke každému stanu jeden výkonný ohřívač a osvětlení. Ministerstvo vnitra zajišťuje i lékárničky a hasicí přístroje. O stanovém táboře je informována i resortní hygiena,“ vysvětluje mluvčí slovenského ministerstva vnitra Zuzana Eliášová.

Kromě tábora se mohou schovat i v prostorách bývalé pošty v blízkosti nádraží – ty jsou prioritně určeny pro matky s dětmi. Tam mají migranti i sprchy – ty zatím mnoho migrantů nevyužilo. „Sprchoval jsem se před třemi dny, v Srbsku,“ říká jeden z nich.

Kapacita tábora je 40 lidí, ministerstvo ji ale plánuje zvýšit. S prostory v bývalé poště dokáže zajistit nocleh pro přibližně sto lidí.

Kúty si na migranty zvykly

Obyvatelé Kútů si už na migranty zvykli. Tábor podle zaměstnanců železnic situaci zlepšil. Dosud migranti přespávali v nádražní čekárně. A neúspěšně se skrývali před policejními hlídkami ve vlacích, říká jeden z průvodčích.

„Není s nimi problém,“ shodovali se včera odpoledne obyvatelé Kútů. Běžně je potkávají v ulicích a v supermarketu. Zpočátku chodili migranti i k nedaleké benzince, ale zaměstnanci je tam už pár dní neviděli. Ke konfliktům nedošlo ani v nádražní hospodě – migranti se naučili objednávat si kávu; alkohol nepijí.

„Ze strany nelegálních migrantů jsme dosud přestupek v rámci veřejného pořádku nezaznamenali,“ konstatuje mluvčí slovenského ministerstva vnitra Zuzana Eliášová.

Přečtěte si také

Vpustit, nebo ne? Státy EU nejsou jednotné v přijímání Rusů, kteří utíkají před mobilizací

Co s nimi ale bude dál, když jich bude na hranicích přibývat?

„V předstihu budeme nastavovat kroky, faktem ale je, že tak jako od začátku komunikujeme, problematiku nelegální migrace je potřeba řešit na vnější schengenské hranici, nikoli kontrolami na vnitřních hranicích,“ dodává úředním jazykem slovenské ministerstvo vnitra.

Slovensko je tranzitní země

„Nemají zájem zůstat v naší zemi, odmítají azyl i krizové ubytování. Jejich cíle cesty jsou Česká republika a Německo,“ popisuje migraci v podcastu slovenského ministerstva vnitra s názvem Z nitra vnitra ředitel slovenského Úřadu pohraniční a cizinecké policie Robert Gucký.

Zatím se migranti koncentrují na hranici v blízkosti Kútů, ale podle externího poradce ministerstva vnitra Branislava Tichého je možné, že se přesunou i k severozápadní hranici. „Může se to začít dít v okolí Trenčína, Ilavy, podél hranice.“

Tichý říká, že na Slovensku není právní rámec, jak těmto lidem pomoct – v zásadě jsou na úrovni lidí bez domova. „Na druhé straně, oni se nechtějí z hranic (do slovenského vnitrozemí, pozn. Deníku N) hnout, nechtějí jít do ubytovacích zařízení, neboť se obávají, že odtamtud se nedostanou do Německa,“ dodává Tichý.

Ze slovenštiny přeložil Jan Kudláček.