Německý vztah k Číně zvedá mnohá evropská obočí. Scholz letí pod palbou kritiky do Pekingu
Německý kancléř Olaf Scholz odlétá na návštěvu Pekingu. Nejenže bude prvním lídrem členské země Evropské unie, který tak učiní od začátku pandemie covidu-19 i znovuzvolení Si Ťin-pchinga do čela komunistické strany na nezvyklé třetí funkční období; rovněž do Číny cestuje v době, kdy čelí kritice mimo jiné za odprodej velkého podílu v největším německém přístavu čínské firmě. Současně také možná vysílá signál o tom, že Německo si jde v čínské politice vlastní cestou.
Odprodej zásadního podílu hamburského přístavu čínské firmě a kancléřova návštěva Pekingu. To jsou důvody současné kritiky, která se na německou vládu snáší nejen doma, ale i ze zahraničí. Podle mnohých názorů by si totiž měly země Evropské unie od Číny a jejího vlivu prostřednictvím investic držet spíše odstup a zaujmout opatrnější a méně naivní pozici. Šéf německé vlády Olaf Scholz se však kritice navzdory rozhodl odjet – sám, jen s týmem podnikatelů.
Někteří kritici pátečního setkání kancléře s čínskými politiky tak namítají, že je načase se rozloučit s příkladem jeho předchůdkyně Angely Merkelové, která ekonomické vazby s autoritativní komunistickou zemí pragmaticky prohlubovala. Německo spolu s ostatními zeměmi EU by se podle nesouhlasných hlasů měly od nich naopak oprostit. Například Spojené státy ve vztahu s Pekingem dlouhodobě razí cestu tvrdého postoje.
Závislost na další autokratické zemi
Jako příklad nevýhodného partnerství a závazku slouží Německu jeho závislost na ruské energii, která se v posledních měsících prokázala jako velmi problematická. Krize otevřela další téma – zda není těžká závislost německého průmyslu na Číně škodlivá.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v pondělí